Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití kompetencí divadelního dramaturga v praxi učitele na Waldorfském lyceu
Černý, Matouš ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možnosti využití kompetencí divadelního dramaturga v oboru pedagogiky a didaktiky, konkrétně pak při vykonávání profese středoškolského učitele na Waldorfském lyceu. V první části se autor zabývá charakterizací povolání dramaturga a učitele a vymezením souboru kompetencí, které jsou pro tyto profese nezbytné. Dále obě tato povolání porovnává a hledá styčné body a paralely mezi rolí dramaturga v divadelním provozu a rolí učitele v provozu školy. V další části se autor věnuje představení waldorfské pedagogiky a jejích specifik s ohledem začlenění scénického umění do výuky a rozebírá divadelní poetiku Rudolfa Steinera včetně jeho přístupu k mluvnímu projevu a pohybovému umění eurytmie. Ve stěžejní třetí části diplomové práce autor líčí své zkušenosti z praxe učitele na Waldorfském lyceu a zabývá se jednotlivými oblastmi své činnosti – projekty literárními, scénickými, uměleckými i kulturními, a to zejména ve vztahu k využití kompetencí dramaturga, získaných studiem dramaturgie činoherního divadla na DAMU.
Slovo v prostoru
Pácl, Štěpán ; VOSTRÝ, Jaroslav (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Disertační práce s názvem Slovo v prostoru (Scénické řešení a divácký prožitek dramatu) je teoretickou reflexí šesti inscenací, na jejichž vzniku jsem se podílel jako režisér v letech 2008 až 2013 Jde o čtyři inscenace her českých autorů: Josef Topol: Konec masopustu, Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, František Langer: Periferie, a Lenka Lagronová: Z prachu hvězd; a dvou her autorů zahraničních: Anton Pavlovič Čechov: Ivanov a Pedro Calderón de la Barca: Vytrvalý princ. Předmětem zkoumání této práce je vztah vnitřního tématu dramatikova textu a scénického řešení, které určuje způsob jeho divácké recepce. Vychází se zde z předpokladu, že to, co divák vidí a slyší vytváří pro vnímání ? vnímání spojené s prožitkem a jím vyprovokovaným domýšlením ? závazné podmínky. V předkládané práci jde v každém jednotlivém případě o popis vzniku takových podmínek souvisejících s konkrétním scénickým řešením. Toto scénické řešení buduje na vztahu, resp. napětí mezi divadelním prostorem a prostorem hry, ze kterého vyplývá tematicky aktivní scénografické řešení a jím spoluurčovaný herecký projev vycházející nejenom z dějových motivací, ale i z prozodických kvalit dramatikova jazyka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.